TOPlist
ze seriálu: Jak ošetřovat, díl 1.

Šup s ní do nového

sepsala Linda dne 14. 03. 2010

Při hrnkovém pěstování se neomezený prostor rostlin smrskne do několika málo centimetrů krychlových. Proto jim musíme pro jejich zdárný růst v tomto stísněném prostoru vytvořit co nejlepší podmínky a stále je udržovat. A právě přesazováním bychom měli zajistit rostlině co nejlepší půdní klima.

Proč přesazovat?

Za hlavními důvody pro přesazení můžeme považovat případy:

  • rostlina je nemocná Podzemní části rostlin (kořeny, cibule či hlízy) mohou napadnout různé půdní choroby (většinou houby) a škůdci. Nejúčinnějším řešením je pak okamžité přesazení do nové zdravé zeminy.
  • Prorostlé kořeny drenážním otvorem
  • příliš velký kořenový bal Nádoby omezují kořeny rostlin v růstu jak do šířky tak do hloubky. Jakmile kořeny dorostou ke stěnám květináče, začnou se podél nich stáčet a větvit. Příliš silná vrstva takto stočených kořenů signalizuje, že je čas přesadit. V mnoha případech také kořeny prorůstají drenážním otvorem na dně květníku. Pokud rostlinu zaléváte do misky (a ne seshora do substrátu) je toto běžná reakce rostliny, aby se dostala k vláze. Jestliže je však kořenů prorostlých květináčem mnoho, je třeba rostlinu přesadit.
  • přísun živin Pravidelné přesazování má zajistit obnovu živin i optimálních fyzikálních vlastností půdy.

Zemina

Správné složení zeminy je pro růst rostliny rozhodující. Bohužel však její stanovení natož vytvoření je celkem tvrdý oříšek. Navíc většina z nás stejně nemá možnost (a třeba ani chuť nebo čas) obstarat si různé přísady, ze kterých se půda pro pokojové rostliny skládá (jsou to například listovka, hnojovka, drnovka, morovka nebo pařeništní zemina). Proto sáhneme v zahradních centrech nebo květinářstvích po již připravených substrátech, které jsou mnohdy i speciálně připraveny pro různé skupiny rostlin. K dostání jsou tak substráty pro kaktusy, sukulenty, palmy, orchideje, muškáty, apod.

Do květináčů však nedáváme pouze zeminu, která poskytuje živiny, ale i další přísady, které již můžeme celkem snadno získat. Často jistě slýcháte nebo čtete, že rostlina potřebuje řádnou drenáž. Čím ji tedy zajistit? Velmi dobře tento požadavek splní keramzit, hliněné střepy, štěrk, písek nebo dřevěné uhlí, které nasypete na dno květníku. Hrubší písek, dřevěné uhlí nebo perlit můžeme smíchat i přímo se zeminou, dosáhneme tak vzdušnějšího, kypřejšího substrátu.

Květináče, květníky, nádoby, misky, truhlíky, terária ... co zvolit?

Při výběru nové nádoby bychom měli brát v úvahu

  • DRUH ROSTLINY A to zejména z toho důvodu, že různé druhy mají různé kořenové baly, které se odlišují svým tvarem, velikostí, délkou kořenů a tedy hloubkou růstu. Podívejme se například na palmy. Ty mají tzv. kůlový kořen, nejsilnější kořen, který roste rovně dolů. Proto pro palmy volíme vysoké nádoby. Naopak některé druhy kaktusů mělce koření a jsou pro ně vhodné nízké misky.
  • VELIKOST, STÁŘÍ ROSTLINY Pro větší a většinou tedy i starší rostliny samozřejmě volíme větší květníky než bychom dali mladým exemplářům. Avšak při přesazování starších květin často volíme i stejně velké květináče.

Na nádoby pro přesazení se můžeme podívat a rozdělit z mnoha úhlů pohledu:

  • (A) Podle tvaru
    • Nádoby standardní velikosti Do této skupiny patří květináče, které mají průměr vrchní části květináče stejný jako jeho výšku. Tyto proporce vyhovují většině rostlin.
    • Vysoké nádoby Do vysokých nádob zařazujeme květináče, které jsou na výšku vyšší než je průměr jejich horní části. Jak již bylo řečeno výše, květináče o těchto rozměrech jsou zejména vhodné pro palmy, ale také například akácie.
    • Nízké nádoby a misky Tyto květináče mají průměr horní části větší než je jejich výška. Mělké nádoby jsou vhodné například pro azalky, dále pro rostliny pětikřídlec (Agapetes), Maranta, Callatea, Columnea.
  • (B) Podle materiálu
    • Plastové, skleněné, plechové, apod. Nádoby z těchto materiálů nepropouštějí vlhkost. Substrát tedy nevysychá tak rychle, na vnějších stěnách se netvoří řasy nebo bílé skvrny. Z tohoto důvodu tyto materiály volíme zejména pro rostliny, které vyžadují bohatou zálivku a stále vlhký substrát, jako jsou kapradiny nebo ibišek (Hibiscus rosa-sinensis) , lopatkovec (Spathiphyllum) nebo begonie (Begonia rex). Plastové květináče jsou lehké a snadno se s nimi manipuluje, na druhou stranu velké rostliny se mohou snadněji převrhnout. Také stárnutím křehnou a snadněji praskají.
    • Hliněné, keramické, kamenné, apod. Hliněné květináče propouštějí vlhkost, zemina rychleji vysychá. Při vyšších vlhkostech v místnostech nebo častějším zalévaní se na vnějších stěnách mohou tvořit řasy nebo nevzhledné bílé plísně a skvrny. Proto jsou tyto květináče vhodné pro rostliny, které požadují mírnou zálivku, proschnutí substrátu mezi zálivkami nebo lehké a vzdušné zeminy. Mezi takové rostliny můžeme zařadit kaktusy, sukulenty, bromélie, dále například sloní ucho (Haemanhus albiflos), pepřince (Peperomia sp.) nebo svícník (Ceropegia woodii). Protože jsou nádoby z těchto materiálů těžké, zasazujeme do nich vzrostlé exempláře, které se pak tak snadno nepřevrhnou.
  • (C) Podle účelu
    • Stolní, závěsné, terária, miniskleníky, truhlíky, apod.

Volba velikosti květináče

Zvolit správnou velikost nového květníku je velmi důležité. Nádoba by nikdy neměla být o příliš mnoho větší (např. dvojnásobek cm v průměru). Rostlina se poté zaměří na tvorbu kořenů. Také hrozí riziko, že kořeny z velkého množství zeminy nevytáhnou všechnu vláhu a začnou uhnívat. pro některé druhy ja malý květináč předpokladem nasazení ke květu.

U většiny rostlin volíme průměr nového květináče o 2 až 6 cm větší než průměr původního.

Avšak některé druhy by měly být přesazovány do stejného nebo o nemnoho většího květníku. Patří sem například Aechmea fascitata, Allamanda, Ananas, kořenokvětka (Aspidistra), Cryptanthus, Guzmania nebo hortenzie (Hydrangea). Stejnou velikost volíme také v případě, že rostlina není dostatečně prokořeněná nebo se již jedná o starý exemlář, kde raději vyměníme pouze vrchní vrstvu zeminy.

Květináč a květina ... padnou nám do oka?

V předchozích odstavcích jsme vybírali nádobu podle toho, aby co nejvíce vyhovovala rostlině. Avšak měli bychom myslet i na sebe. Bude se nám květina v nádobě líbit? Nestrhává květináč na sebe příliš velkou pozornost? Doplňuje vhodně místnost, kde je umístěn?

Výběr tvarů i barev květináčů je dosti omezený, proto přicházejí na řadu květinové obaly: keramické nádoby, košíky, glazované hliněné nádoby, proutěné misky atd., do kterých samotný květináč umístíme.

Jaký tedy zvolit obal, aby esteticky ladil s rostlinou? V první řadě dáme na sebe:-) Nebudeme přeci kopírovat nápady profesionálních návrhářů interiéru, když nám aranžmá nepadne do oka. A v další řadě se můžeme nechat ovlivnit a inspirovat obecnými pravidly.

První, asi nejdůležitější, pravidlo zní: čím je výškově rostlina menší, tím více by se měla její výška rovnat výšce nádoby. Například drobnolistou kapradinu Pallaela rotundifolia nebo nízké keříky Fittonia verschaffeltii můžeme umístit do kolem 10 cm vysokých keramických nádob, které zvýrazní barvu listů. Ale zamozřejmě najdeme případy, které toto pravidlo zcela porušují. Nečekaně živě vypadá svěže zelená plazivá Soleirolia soleirolii ve vysoké nádobě, když trsy lístků přepadávají přes její okraj. Nebo 50 centimetrů vysoká Beaucarnea se silným kmenem vypadá dominantně v nízké misce, která vyhovuje i jejím růstovým podmínkám (roste velmi pomalu a není tedy nutné ji často přesazovat).

Jako druhé pravidlo bych uvedla, že tvar nádoby odpovídá tvaru listů rostliny. Květiny s dlouhými rovnými listy dáváme do nádob s rovnými stěnami. Rostliny, které mají kulaté, oválné či srdčité listy vkládáme do kulatých nádob. Pro exempláře s laločnatými nebo složenými listy můžeme použít povrchově členité nádoby nebo proutěné košíky.

Jak často a v kterou roční dobu přesazovat?

Přesazení je dosti drastický zásah do života rostliny zejména pro některé druhy. Proto bychom měli přesazení nejprve důkladně zvážit. Bez váhání co nejdříve přesadíme rostlinu nakaženou půdní chorobou nebo škůdci a to kdykoliv během celého roku. Rostliny se silně prokořeněným balem přesadíme v nejbližší vhodnou dobu (viz níže).

Silně prokořeněný kořenový bal

Většinu mladých zdravých rostlin přesazujeme každoročně, starší exempláře jednou za dva až tři roky. 10 a víceleté stálice přesazujeme jen výjimečně, většinou stačí vyměnit jen horní vrstvu zeminy.

Mladé rostliny některých druhů rostou velmi rychle a potřebují dostatek živin. Takové květiny je třeba přesazovat i vícekrát do roka. Jsou to například Aphelandra, hortenzie (Hydrangea), ovitokvět (Hypoestes), Bertolonia, zelenec (Chlorophytum), africká kopřiva (Coleus), fitónie (Fittonia verschafeltii).

Naopak některé druhy rostlin po celý jejich život postačuje přesazovat jednou za tři roky i méně často. Živiny je vhodnější jim dodávat přihnojováním než přesazováním. Do této skupiny patří asparágus (Asparagus), štětkovec (Callistemon), kladivník (Cestrum), kořenokvětka (Aspidistra elatior) či orchideje.

Každý druh má svůj rytmus růstu, střídá se období vegetačního klidu s obdobím růstu. Zdravé rostliny bychom nikdy neměli přesazovat právě v období klidu. Obecně bývá nejvhodnější pro přesazení doba:

Kala (Zantedeschia) spojuje obojí dohromady: po odkvětu má 6 týdnů vegetačního klidu, poté ji přesadíme.

Kdy však přesadit rostliny, které v běžných pokojových podmínkách nekvetou ani nemají nějaké výraznější období klidu? V tomto případě je nejlepší zjistit si vhodnou dobu přímo pro požadovanou rostlinu, ale nic nepokazíme přesazením na jaře. Do této skupiny patří například oplsteň (Iresine herbstii), kterou přesazujeme v březnu nebo dubnu, areka (Areca) , livistonie (Livistona), aglaonema (Aglaonema commutatum), monstera (Monstera deliciosa), které přesazujeme od března do srpna. Pandány (Pandanus veitchii) od dubna do srpna.

Přesto pro některé druhy je vhodný i jiný čas: pepřincům (Peperomia) končí období klidu v lednu, ale přesazujeme je v únoru až květnu nebo srpnu až září.

Jak přesazovat?

Již máme připravenu zeminu, drenáž, květináč i tu rostlinu. Takže se můžeme pustit do toho.

Když přesazujeme do většího květináče:

  • 1. Opatrně vyjmeme rostlinu z původního květináče. Když jsou kořeny přilepeny ke stěnám nádoby, můžeme si pomoci tupým nožem. Kaktus obalíme proužkem papíru a za jeho konce vytáhneme.
  • 2. Pokud to lze, odrolíme vrchní vrstvu zeminy, nebo alespoň odstraníme mech či různé povlaky, odumřelé kořeny.
  • 3. Připravíme nový květináč. Odtokovou dírku zakryjeme střepem, kuličkou keramzitu, kouskem kůry, apod. U rostlin vyžadujícíh řádnou drenáž nasypeme na dno vrstvu (kolem 1 cm) drenážního materiálu (keramzit, písek). Poté dáme vrstvu zeminy (asi 10 % výšky květináče, ale musíme přizpůsobit tomu, aby pak rostlina nebyla příliš vysoko nebo hluboko).
  • 4. Vložíme rostlinu do nové nádoby a nasypeme zeminu do mezer a do takové výšky, aby pod okrajem květináče zbyl alespoň centimetr místa. Zeminu sklepeme a mírně zamačkáme. Nebo můžeme nejprve do většího květníku vložit původní a mezeru mezi nimi vysypat zeminou a trochu utlačit. Pak vyměníme malý květináč za rostlinu a opět doplníme zeminou.
  • 5. Nakonec přesazenou rostlinu opatrně zalijeme a případně přisypeme zeminu, pokud slehla příliš mnoho.

Když přesazujeme do stejného květináče:

  • 1. Rostlinu nejdříve vyjmeme.
  • 2. Pokud to lze, odrolíme šetrně zeminu z kořenového balu, která není příliš prorostlá kořeny. Případně se snažíme sundat alespoň vrchní vrstvu.
  • 3. Připravíme květináč. Omyjeme různé usazeniny a skvrny. Odtokovou dírku zakryjeme střepem, kuličkou keramzitu, kouskem kůry, apod. U rostlin vyžadujícíh řádnou drenáž nasypeme na dno vrstvu (kolem 1 cm) drenážního materiálu (keramzit, písek). Poté nasypeme tak vysokou vrstvu zeminy, aby rostlina po zasazení byla v původní výšce.
  • 3. Květinu vložíme na vrstvu zeminy a dosypeme zbylé mezery tak, aby povrch substrátu byl alespoň centimetr pod okrajem květníku.
  • 4. Nakonec přesazenou rostlinu opatrně zalijeme a případně přisypeme zeminu, pokud slehla příliš mnoho.

Když přesazujeme nemocnou rostlinu:

  • 1. Rostlinu vyjmeme a opatrně kořenový bal zbavíme veškerého substrátu.
  • 2. Kořeny opatrně opereme ve vlažné vodě a odstraníme nezdravé části. Podle druhu choroby můžeme nakažené části desinfikovat příslušnými preparáty.
  • 3. Připravíme nový květináč nebo původní důkladně vymyjeme. Pokud jsme byli nuceni radikálně zmenšit kořenový bal, zvolíme i menší velikost nádoby. Poté již postupujeme jako při přesazování zdravé rostliny. Odtokovou dírku zakryjeme střepem, kuličkou keramzitu, kouskem kůry, apod. U rostlin vyžadujícíh řádnou drenáž nasypeme na dno vrstvu (kolem 1 cm) drenážního materiálu (keramzit, písek). Poté nasypeme tak vysokou vrstvu zeminy, aby rostlina po zasazení byla v původní výšce.
  • 3. Květinu vložíme na vrstvu zeminy a dosypeme zbylé mezery tak, aby povrch substrátu byl alespoň centimetr pod okrajem květníku.
  • 4. Nakonec přesazenou rostlinu opatrně zalijeme a případně přisypeme zeminu, pokud slehla příliš mnoho.

Přesazeno, co nyní?

Většinou stačí umístit rostlinu na původní místo a starat se o ni jako před přesazením. Avšak opět nalezneme výjimky - některé druhy potřebují po určitou dobu zvláštní péči:

Informace jsem čerpala z:

[1] McHoy P., Péče o pokojové rostliny, ISBN 80-7237-000-6, (1998)

[2] Hieke K., Atlas pokojových rostlin, ISBN 80-7236-187-2 (2003)

[3] Brookes J., Příjemný život s květinami, ISBN 80-07-00248-0, (1992)

[4] Biggs M., Rostliny pro váš byt, ISBN 80-7180-263-8, (1997)

ze seriálu: Jak ošetřovat, díl 1.
Ikonka NOVĚ KVETE V GALERII
Hibiscus rosa-sinensis
Hibiscus rosa-sinensis
IkonkaNEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ
IkonkaMÁLO NAVŠTĚVOVANÉ
IkonkaVÝSTAVY, VELETRHY